Z parkoviště u nádraží v Randě přejdeme po mostě přes potok k lomu (rozcestník, ohniště). Od vybydlené osady Eien (dnes seníky), začínáme příkře stoupat cik-cak vzhůru kolem vodopádu až nad skalní stěnu k rozcestí u Rötiboden (1970 m). Zde následujeme odbočení směrem na západ a mnoha dalšími serpentinami pokračujeme řídnoucím lesem a pastvinami k ovčárně Jatz (2246 m). Odtud pokračujeme v traverzu dál přes pastviny, suťoviště a několik strmějších skalek až k poslednímu klikatému výšvihu k chatě Weisshornhütte.
Za chatou se pěšina zakousne do traverzu přes několik sněhových polí a nepustí ho až k ledovci Schali. Ten překročíme na šíř k viditelné nejvyšší skalní bariéře táhnoucí se z úbočí Weisshornu. V bariéře najdeme velmi dobře patrný široký žlab, kterým padá zhruba ve střední části potůček. Žlabem nejprve krátce doprava a posléze doleva vystoupáme na bariéru (po ránu bývá pod ledem). Odtud po sněhovém poli, je-li dostatek sněhu, pokračujeme stále vzhůru až k další skalní bariéře – stoupáme vpravo podél skalního hřebene, na který jsme vylezli žlabem z ledovce. Jakmile dosáhneme konce sněhového pole, je potřeba trefit správný výšvih na skalní hřeben po pravé ruce, po jehož exponovaných plotnách dosáhneme nevelkého stupně (2+) s mužíkem. Za ním se stezka ubírá doleva až k dalšímu sněhovému poli. Tím nastoupáme přímo pod úbočí východního hřebene Weisshornu. Zde je potřeba opět trefit skalní výšvih (3) – jako vodítko může sloužit padají potůček a velký kamenný mužík na vrcholu výšvihu. Od tohoto místa se držíme v přímé linii prostředního žebra pod nímž stojíme až ke kótě 3916m – Frühstückplatz. Cestu žebrem je lepší nastoupit za dostatku světla a i tak bude dělat problém udržet se na něm a nenalézt do bočních suťových žlabů. Jako vodítko mohou posloužit kamenní mužíci. Od kóty 3916 pokračujeme po skalním hřebeni (2 –3) přes mnoho věžiček, které převážně lezeme přímo. Pouze první Lochmatterturm (cedulka) obcházíme zleva a poslední věž zprava. Skály jsou pevné a nabízejí krásné vzdušné lezení, které je místy jištěno. Za poslední věží začíná ostrý sněhový hřebínek, kde zhruba v polovině cesty překročíme odtrhovou trhlinu. Odtud je již hřeben širší a nabere na strmosti (45°). V podvrcholové části ještě překonáme krátkou skalní pasáž a stojíme u vrcholové kříže. Odměnou máme jako na dlani od východu na západ pohoří Mischabel, Monte Rosu, Lyskamm, a další 4tis. vrcholy v tomto skvostné hřebeni nad Zermattem, samozřejmě Matterhorn, Zinalrothorn, Dent Blanche, Grand Combin a poštěstí-li se tak i Mont Blanc a konečně zpět na severovýchodě pak špičky bernských velikánů.
Sestupujeme po výstupové trase.

Vybavení: sedací (+ prsní) úvazek, lano 50m, 5ks expresek, smyce různých délek, 3ks HMS, jistítko, přilba, kompletní ledovcová výbava (mačky, cepín, šroub, smyce, .. ).

Výstup je fyzicky velmi náročný – z Randy na chatu překonáváme skoro 1600 výškových metrů a po chatařově „Gut morgen“ ve 2 ráno nás čeká to samé na vrchol a zpět k chatě, popř až dolů do Randy, což by znamenalo min. 15h na nohou povětšinu v terénu, kde se střídá sníh, led a skála v nadmořské výšce nad 3tis. metrů.

Randa – placené parkoviště u nádraží (8Eur/den) nebo u kempu (5Eur/den)

Weisshornhütte

ne

Randa – Weisshornhütte … 3 – 4h
Weisshornhütte – Weisshorn … 6 – 8h
Weisshorn – Weisshornhütte … 6h
Weisshornhütte – Randa … 3 – 4h

Kompass č. 117 Zermatt, Saas Fee – 1:50000
SAC Landeskarte (Cartes nationales) č. 1328 Randa – 1:25000

Topo a popis v němčině – ZDE
foto nástupu s popisem v němčině – ZDE

10.8.2013