Belianske Tatry jsou nejvýchodnějších částí Tater. Na rozdíl od zbytku pohoří jsou tvořeny převážně vápencem a břidlicemi. Vyskytují se tu četné krasové jevy – veřejnosti je přístupná pouze Belianska jeskyně. Celý hřeben Belianských Tater je chráněn jako národní přírodní rezervace a nevedou zde, krom okrajových částí a naučné stezky Monkova dolina – Kopské sedlo, žádné značené trasy. Vyskytuje se zde v širokém zastoupení vzácná vápencová flóra. Na rozdíl od zbytku Vysokých Tater se tu nevyskytují žádná plesa ani vodopády.

Co se týká přechodu Belianských Tater po již zmíněné naučné stezce, nedá se zde vykonat žádný rozumný okruh. Proto jsme se rozhodli vyrazit z Tatranské Lomnice autobusem do Ždiaru (vesnice na sever od Belianských Tater, 896 m). Autobus jezdí, aspoň v turistické sezoně, dosti často, a je v této části velmi příhodným dopravním prostředkem. Ve Ždiaru vysedáme u lyžařského areálu a po zelené přicházíme na začátek naučné stezky.

Naučná stezka stoupá Monkovou dolinou do Širokého sedla (1825,5 m). Cestou můžeme obdivovat bujnou vegetaci a celou řadu květin. Široké sedlo je též nejvyšším bodem naší cesty. Po pravé ruce se nachází Ždiarska vidla a za ní nejvyšší vrchol Belianskych Tater – Havran (2151,5 m). Cesta dále vede téměř po rovině do Kopského sedla (1750 m). Kopské sedlo odděluje dvě doliny – Predné a Zadné Meďodoly. V dřívějších dobách se zde těžila měď. (3 hod 25 min)

Z Kopského sedla pokračujeme po modré značce k Velkemu Bielemu plesu. Odtud je možno pokračovat Dolinou Kežmarskej Bielej vody přímo do Tatranského Matliare. Když je ale pěkný den, tak proč si cestu tímto zkracovat, když se můžeme po zelené vydat k horské chatě Plesnivec, jediné v této části Tater. Stezka pomalu klesá, jsou zde nádherné výhledy jak na Belianske Tatry, tak i na Vysoké Tatry. Vidět je Jahňačí, Lomnický, Kežmarský štít a mnohé jiné. To, že jsme se přiblížily k chatě Plesnivec poznáme tak, že cesta začne v serpentinách prudčeji klesat. Za chvíli stojíme před chatou u východního okraje pohoří. Občerstvíme se a nabereme síly na další klesání. Nyní jsme 1290 metrů nad mořem. (1 hod 45 min)

Od chaty Plesnivec jdeme dále po žluté dolino Siedmich Prameňov. Na rozcestí se vydáme po modré směr Kežmarské Žlaby (920 m). (2 hod 30 m)

V Kežmarských Žlabech můžeme sednout na autobus a svést se. Nebo asi 2 km do Tatranských Matliare ujdeme pěšky podél silnice. Do Tatranské Lomnice je to potom další kilometr a půl, můžeme ale jít již po značeném turistickém chodníku.

ne

ne

Chata Plesnivec

ne

9 hodin

VKÚ Harmanec č.113 Vysoké Tatry

http://www.ssj.sk/…nska-jaskyna

2012