Trasa začíná i končí u chaty Rudolphütte, což je nejvyšší stanice lanovky na Weissee. Celou cestu pod vrcholy okolních třítisícovek máte jezero jako na dlani. Z počátku poměrně jednoduchá cesta se zhruba v půlce začne zvedat až k nejvyššímu bodu trasy, jezeru, jehož jméno se nám nepodařilo zjistit, a ve kterém celoročně plavou ledové kry. V červenci bylo ještě zcela zamrzlé.

Pak přichází nejtěžší část trasy – sestup ke hrázi přehrady. Zde se připravte na lezení po žebříkach. Kdo netrpí velkou závratí nemusí mít strach, přesto je na místě velká opatrnost a obezřetnost, zejména za horšího počasí.

Na konci trasy je pak u Rudolfovy chaty ještě k odlovení pěkná keška.

Kvůli žebříkům jsem označil trasu jako těžkou obtížnost, jinak by byla střední.

Délka trasy je uváděná jako 2,5hod, což nám téměř přesně vyšlo.

U spodní stanice lanovky je velké parkoviště zdarma.

Machři se vykoupou v horním jezeře mezi ledy, popř. v některém z mnoha potoků, vytékajících z ledovců .

Rudolphhütte

ne

Keška u chaty: http://coord.info/GC1Q2YH