Logo Cestydoprirody.cz

Via Ferrata | Jubiläumsgrat (Zugspitze-Alpspitze)

Velikost písma: A A A Tisk Autor: radek hess
Fotografie
Jubiläumsgrat
Obtížnost: D
Zajímavost: Interest: 5/5
Pro děti: ne
Délka trasy: 12.22km
Nadm. výška:
Nadm. výška:
Parkování:

Ehrwald – dolní stanice Tiroler Zugspitzbahn – pro přístup z Rakouska
Eibsee – dolní stanice Bayerische Zugspitzbahn – pro přístup z Německa
Hammersbach (placené) – pro přístup z Německa

Popis přístupu:

Z Německa:
1. soutěskou Höllentalklam a zajištěnou cestou Höllentall klettersteig – B/C – 8 hodin – převýšení 2200m;
2. od jezera Eibsee přes sedlo Riffel-scharte oddělující Waxenstein od Zugspitze a větší část Höllentall klettersteig – B/C – 8 hodin – převýšení 2000m;
3. cestou č. 821 od jezera Eibsee k chatě Wiener-Neustadter hütte a zajištěnou cestou Stopselziehersteig – A/B – 6 hodin
3. lanovkou Bayerische Zugspitzbahn – 10min.

Z Rakouska
1. cestou č. 801 Georg-Jäger-Steig z Ehrwaldu k chatě Wiener-Neustadter hütte a zajištěnou cestou Stopselziehersteig – A/B – 6 hodin – převýšení 1900m;
2. cestou č. 822 z parkoviště dolní stanice Tiroler Zugspitzbahn k chatě Wiener-Neustadter hütte a zajištěnou cestou Stopselziehersteig – A/B – 5 hodin – převýšení 1700m;
3. lanovkou Tiroler Zugspitzbahn – 10min.

K jednodennímu přechodu je doporučován výstup/výjezd na Zugspitze a přespání na Münchner hause. Ovšem to lze pouze od května do října. V našem termínu (26.-27.10. 2013) již byly všechny výše či níže zmíněné chaty zavřené. Winterraum je pouze u Knorrhütte.

Možný je nástup i z opačné strany ve směru od Alpspitze k Zugspitze, kde dlužno poznamenat výstup několika cestami k horní stanici lanovky Alpspitzbahn nebo využít možnosti vyvezení se kabinkou a odtud zajištěnou cestou Alpspitze klettersteig – A/B – v závislosti na možnostech 3 až 5 hodin s převýšením 2200m.

My jsme zvolili přístup č. 2 z Rakouska a sestup k horní stanici Alpspitzbahn, lanovkou důle a následně vlakem do stanice Riffl-Riss, odtud pěšky po značené cestě zpět na parkoviště.

Popis cesty:

Zugspitze (2962m) je nejvyšší horou Německa a zároveň nejvíce zastavěnou horou v Evropě, konkurovat zde může snad jen Jungfraujoch. Z jejího vrcholu vybíhá jihovýchodním směrem 5km dlouhý hřeben Jubiläumsgrat končící za sedlem Griesskar Scharte na výrazném vrcholu Alpspitze (2628m). Cesta tímto hřebenem jen velice zřídka klesne pod jeho vrcholovou část a vede přes všechny jeho vrcholy, mimo předposlední kopule Hochblassen. Celkový čas k přechodu je udáván kolem 8 hodin. V závislosti na klimatických podmínkách a zkušenostech pohybu ve vysokohorském terénu s velkou expozicí je možné čas výrazně zkrátit. Na druhou stranu se ovšem může také dost protáhnout (náhlá změna počasí, rozklepaná kolena, časté jištění, apod.).
Z vyhlídkové terasy sejdeme po schodech na ochoz, ze kterého vede stezka k vrcholovému kříži. My však obejdeme vrchol po výrazné pěšině vedoucí k zajištěné cestě Höllental, ovšem dál pokračujeme po hřebenové linii, nikoliv sestupem po ferátě. Hřebenovka je v celé délce dobře značena červenou barvou. Skála je sice na pohled rozpukaná a působí dojmem, že se musí každou chvílí rozsypat, ale přírodních chytů a stupů je v cestě dostatek a jsou na poťuk pevné, nedunivé. V první třetině zcela chybí jištění, jen občas vykoukne zavrtaná tyč, kruh či borhák k dojištění lanem a to převážně v místech, které se výrazně nakloní do údolí – jakým je třeba úsek „glatte Rinne“ hodnocený v průvodci obtížností 3-. Blíže k výrazným vrcholkům Hölentalspitzen (v pořadí Innere-, Mittlere- a Äussere-) začíná přibývat dojištění ocelovým lanem a kramlemi – klasická zajištěná cesta. Nejobtížnější místa jsou v klasifikaci C. Nutno však počítat s tím, že se stále pohybujeme ve výšce kolem 2700 metrů nad mořem a místy je hřeben v šířce tak akorát na pohorku. Pohledy do strmého severního úbočí by tak mohl rozklepat několikero lýtek slabších povah. Zhruba v polovině hřebene (mezi prvními dvěma Höllentalspitzemi) a dle průvodce po 3,5h, je možný ústup ke Knorrhütte. Je-li nám čas nakloněn, spodní prádlo se nezabarvilo do hněda a lýtka nekmitají jako membrány sound-systémů, pokračujeme dál přes zbývající dvě výše zmíněné spitze k červené budce Jubiläumsgrat­biwak. K bivaku bychom měli dojít asi po hodině od sedla s ústupem. Bivak je zařízen pro nouzové přespání až 12 osob. Nechybí zde, na mne strašně měkké, matrace a teplá deka s polštářem – vše vyvedeno v rudých barvách. Za pobyt se platí min. 3 Eura formou složenky, kterých je nemnoho kusů umístěno hned vedle dveří. Pozor! není zde žádná voda. Obecně je v druhé půli hřebene vidět více míst s kamenným závětřím k přespání než na začátku, což svědčí o nejčastějším směru přechodu. Za bivakem klesne hřeben o nějakou tu stovku metrů. Sestupy jsou opět místy zajištěny ocelovým lanem v obtížnosti až 2-/C. Výstup na Volkarspitze, což je poslední vrchol před Alpšpičkou, který se přelézá, je ozdoben kolmým až převislým asi 50m výšvihem v obtížnosti D. Za ním sestoupíme k úpatí dvou-věžového předvrcholu blázna, kterého obcházíme zleva po suti ke skalnímu zářezu, na jehož vrcholu se přehoupneme přes spojovací můstek mezi bláznem a alpskou špičkou. Sestoupíme sutí k sedlu Griesskar Scharte (zde na skalce červenou barvou kříž), krátce traverzujeme na cestu vedoucí z údolí vpravo a po ní se vrátíme zpět na hřeben, po kterém nastoupáme až na vrchol Alpspitze.

Přechod lze absolvovat i v zimě.

Popis sestupu:

Bo všude jsou ty alpspitze či alpsitze sestupujeme po stejnojmenné feratě v obtížnosti A/B k horní stanici stejnojmenné lanovky, kterou sjíždíme za 17EUR do údolí.
Jediná ústupová cesta vede ze sedla mezi Innere- a Mittlere Höllentalspitzen na chatu Knorrhütte – sestup je značen a zabere cca 1,5h. Od chaty zpět na hřeben cca 2 hodiny.

Vybavení:

Ve vybavení na jednodenní či dvoudenní přechod s využitím lanovky i bez (vyjma nástupu přes Höllental klettersteig) by neměl chybět ferátový set a rukavice, přilba, hůlky a hlavně dostatek vody a jídla. Pro slabší jedince, či přechody s dětmi (nechť si každý zváží sám, jestli na to dospělák i dítě má) určitě přibalit 50m lana a další pomůcky k dojištění (smyce, karabiny, jistítka).
Při volbě nástupu cestou Höllental klettersteig nutno ve vybavě zohlednit ledovcovou výbavu.

Čas přístupu k cestě:

10 min až 8 hodin

Čas výstupu:

8 hodin

Čas sestupu:

2 hodiny

Nejlepší období:

jaro, léto, podzim

Čísla map:
Odkazy:

Nějaké obrázky jsou TU nebo s laskavým svolením kolegy a ortodoxního pesimisty TU.

Topo k Jubiläumsgratu ZDE
Topo k Höllental klettersteig ZDE
Topo k Stopselzieher steig ZDE
Topo k Alpspitze klettersteig ZDE

Autor tuto trasu navštívil naposledy:

26.-27.10.2013

Další informace o trase:

Nastoupáno výškových metrů:
Zklesáno výškových metrů:

Reklama:
Plánovač tras by Google:
Odkud:
Kam:

Máte další informace k této trase? Nenechávejte si jej pro sebe, napište nám a my informace doplníme. Kontaktovat nás můžete zde.

 

Komentáře k této trase

 
 
Ivulí
před 4 lety

Jojo, my také teď rekonstruujeme a je to tedy opravdu pořádná fuška… Takže než my se někam do přírody nebo tak podíváme, to ještě chviličku potrvá :-) Už jsme si museli nedávno i pořídit nové respirátory z této stránky zde – https://www.respirator-ffp2-ffp3.cz , protože máme doma tak moc prachu, že se to pomalu prostě už nedá… Mějte se hezky a dávejte na sebe pozor.

před 11 lety

Dodatek k chatám: v údolí Höllental se nachází ještě jedna, velmi oblíbená chata k přespání před nástupem na Zugspitze cestou Höllental klettersteig, na kterou jsem záměrně zapoměl. Tou je Höllentalanger hütte a záměrně neuvedena je z důvodu její probíhající rekonstrukce, o čemž se můžete dočíst na http://www.davplus.de/…langerhuette

 
Vyhledávač tras
 
 

Trasy a cesty v okolí

Více cest z této oblasti najdete na naší mapě
 

V okolí najdete

chaty Alpenverein (0.02km)
Lezecký park "Klettergarten" (0.56km)
Lezecký park "Klettergarten" (0.56km)
Lezecký park "Klettergarten" (0.99km)
Lezecký park "Klettergarten" (0.99km)
Více míst z této oblasti najdete na naší mapě
 

Webkamery v okolí

Webkamery zajišťuje webcams.travel
 
 


© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK