Via Ferrata | Jubiläumsgrat (Zugspitze-Alpspitze)

Ehrwald – dolní stanice Tiroler
Zugspitzbahn – pro přístup z Rakouska
Eibsee – dolní stanice Bayerische
Zugspitzbahn – pro přístup z Německa
Hammersbach (placené) – pro přístup z Německa
Z Německa:
1. soutěskou Höllentalklam a zajištěnou cestou Höllentall
klettersteig – B/C – 8 hodin – převýšení 2200m;
2. od jezera Eibsee přes sedlo Riffel-scharte oddělující Waxenstein od
Zugspitze a větší část Höllentall klettersteig – B/C – 8 hodin –
převýšení 2000m;
3. cestou č. 821 od jezera Eibsee k chatě Wiener-Neustadter hütte a
zajištěnou cestou Stopselziehersteig – A/B – 6 hodin
3. lanovkou Bayerische Zugspitzbahn – 10min.
Z Rakouska
1. cestou č. 801 Georg-Jäger-Steig z Ehrwaldu k chatě Wiener-Neustadter
hütte a zajištěnou cestou Stopselziehersteig – A/B – 6 hodin –
převýšení 1900m;
2. cestou č. 822 z parkoviště dolní stanice Tiroler Zugspitzbahn
k chatě Wiener-Neustadter hütte a zajištěnou cestou Stopselziehersteig –
A/B – 5 hodin – převýšení 1700m;
3. lanovkou Tiroler Zugspitzbahn – 10min.
K jednodennímu přechodu je doporučován výstup/výjezd na Zugspitze a přespání na Münchner hause. Ovšem to lze pouze od května do října. V našem termínu (26.-27.10. 2013) již byly všechny výše či níže zmíněné chaty zavřené. Winterraum je pouze u Knorrhütte.
Možný je nástup i z opačné strany ve směru od Alpspitze k Zugspitze, kde dlužno poznamenat výstup několika cestami k horní stanici lanovky Alpspitzbahn nebo využít možnosti vyvezení se kabinkou a odtud zajištěnou cestou Alpspitze klettersteig – A/B – v závislosti na možnostech 3 až 5 hodin s převýšením 2200m.
My jsme zvolili přístup č. 2 z Rakouska a sestup k horní stanici Alpspitzbahn, lanovkou důle a následně vlakem do stanice Riffl-Riss, odtud pěšky po značené cestě zpět na parkoviště.
Zugspitze (2962m) je nejvyšší horou Německa a zároveň nejvíce
zastavěnou horou v Evropě, konkurovat zde může snad jen Jungfraujoch.
Z jejího vrcholu vybíhá jihovýchodním směrem 5km dlouhý hřeben
Jubiläumsgrat končící za sedlem Griesskar Scharte na výrazném vrcholu
Alpspitze (2628m). Cesta tímto hřebenem jen velice zřídka klesne pod jeho
vrcholovou část a vede přes všechny jeho vrcholy, mimo předposlední kopule
Hochblassen. Celkový čas k přechodu je udáván kolem 8 hodin.
V závislosti na klimatických podmínkách a zkušenostech pohybu ve
vysokohorském terénu s velkou expozicí je možné čas výrazně zkrátit.
Na druhou stranu se ovšem může také dost protáhnout (náhlá změna
počasí, rozklepaná kolena, časté jištění, apod.).
Z vyhlídkové terasy sejdeme po schodech na ochoz, ze kterého vede stezka
k vrcholovému kříži. My však obejdeme vrchol po výrazné pěšině
vedoucí k zajištěné cestě Höllental, ovšem dál pokračujeme po
hřebenové linii, nikoliv sestupem po ferátě. Hřebenovka je v celé délce
dobře značena červenou barvou. Skála je sice na pohled rozpukaná a působí
dojmem, že se musí každou chvílí rozsypat, ale přírodních chytů a
stupů je v cestě dostatek a jsou na poťuk pevné, nedunivé. V první
třetině zcela chybí jištění, jen občas vykoukne zavrtaná tyč, kruh či
borhák k dojištění lanem a to převážně v místech, které se výrazně
nakloní do údolí – jakým je třeba úsek „glatte Rinne“ hodnocený
v průvodci obtížností 3-. Blíže k výrazným vrcholkům Hölentalspitzen
(v pořadí Innere-, Mittlere- a Äussere-) začíná přibývat dojištění
ocelovým lanem a kramlemi – klasická zajištěná cesta. Nejobtížnější
místa jsou v klasifikaci C. Nutno však počítat s tím, že se stále
pohybujeme ve výšce kolem 2700 metrů nad mořem a místy je hřeben
v šířce tak akorát na pohorku. Pohledy do strmého severního úbočí by
tak mohl rozklepat několikero lýtek slabších povah. Zhruba v polovině
hřebene (mezi prvními dvěma Höllentalspitzemi) a dle průvodce po 3,5h, je
možný ústup ke Knorrhütte. Je-li nám čas nakloněn, spodní prádlo se
nezabarvilo do hněda a lýtka nekmitají jako membrány sound-systémů,
pokračujeme dál přes zbývající dvě výše zmíněné spitze k červené
budce Jubiläumsgratbiwak.
K bivaku bychom měli dojít asi po hodině od sedla s ústupem. Bivak je
zařízen pro nouzové přespání až 12 osob. Nechybí zde, na mne strašně
měkké, matrace a teplá deka s polštářem – vše vyvedeno v rudých
barvách. Za pobyt se platí min. 3 Eura formou složenky, kterých je nemnoho
kusů umístěno hned vedle dveří. Pozor! není zde žádná voda. Obecně je
v druhé půli hřebene vidět více míst s kamenným závětřím
k přespání než na začátku, což svědčí o nejčastějším směru
přechodu. Za bivakem klesne hřeben o nějakou tu stovku metrů. Sestupy jsou
opět místy zajištěny ocelovým lanem v obtížnosti až 2-/C. Výstup na
Volkarspitze, což je poslední vrchol před Alpšpičkou, který se přelézá,
je ozdoben kolmým až převislým asi 50m výšvihem v obtížnosti D. Za ním
sestoupíme k úpatí dvou-věžového předvrcholu blázna, kterého
obcházíme zleva po suti ke skalnímu zářezu, na jehož vrcholu se
přehoupneme přes spojovací můstek mezi bláznem a alpskou špičkou.
Sestoupíme sutí k sedlu Griesskar Scharte (zde na skalce červenou barvou
kříž), krátce traverzujeme na cestu vedoucí z údolí vpravo a po ní se
vrátíme zpět na hřeben, po kterém nastoupáme až na vrchol Alpspitze.
Přechod lze absolvovat i v zimě.
Bo všude jsou ty alpspitze či alpsitze sestupujeme po stejnojmenné feratě
v obtížnosti A/B k horní stanici stejnojmenné lanovky, kterou sjíždíme
za 17EUR do údolí.
Jediná ústupová cesta vede ze sedla mezi Innere- a Mittlere Höllentalspitzen
na chatu Knorrhütte – sestup
je značen a zabere cca 1,5h. Od chaty zpět na hřeben cca 2 hodiny.
Ve vybavení na jednodenní či dvoudenní přechod s využitím lanovky
i bez (vyjma nástupu přes Höllental klettersteig) by neměl chybět
ferátový set a rukavice, přilba, hůlky a hlavně dostatek vody a jídla. Pro
slabší jedince, či přechody s dětmi (nechť si každý zváží sám,
jestli na to dospělák i dítě má) určitě přibalit 50m lana a další
pomůcky k dojištění (smyce, karabiny, jistítka).
Při volbě nástupu cestou Höllental klettersteig nutno ve vybavě zohlednit
ledovcovou výbavu.
10 min až 8 hodin
8 hodin
2 hodiny
jaro, léto, podzim
Nějaké obrázky jsou TU nebo s laskavým svolením kolegy a ortodoxního pesimisty TU.
Topo k Jubiläumsgratu ZDE
Topo k Höllental klettersteig ZDE
Topo k Stopselzieher steig ZDE
Topo k Alpspitze klettersteig ZDE
26.-27.10.2013
Komentáře k této trase

Trasy a cesty v okolí
V okolí najdete
Webkamery v okolí
© cestydoprirody.cz, 2011-2013 | Weather forecast from yr.no, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK
Jojo, my také teď rekonstruujeme a je to tedy opravdu pořádná fuška… Takže než my se někam do přírody nebo tak podíváme, to ještě chviličku potrvá
Už jsme si museli
nedávno i pořídit nové respirátory z této stránky zde – https://www.respirator-ffp2-ffp3.cz , protože máme doma tak
moc prachu, že se to pomalu prostě už nedá… Mějte se hezky a dávejte na
sebe pozor.
Dodatek k chatám: v údolí Höllental se nachází ještě jedna, velmi oblíbená chata k přespání před nástupem na Zugspitze cestou Höllental klettersteig, na kterou jsem záměrně zapoměl. Tou je Höllentalanger hütte a záměrně neuvedena je z důvodu její probíhající rekonstrukce, o čemž se můžete dočíst na http://www.davplus.de/…langerhuette