Předchozí část o cestě po Jižní Americe naleznete ZDE

Ráno balíme věci a hurá na ambasádu. Ukazuje se, že zprávy o státním svátku nelhaly a je zavřeno. Alespoň tak nám to oznamuje příjemným hlasem paní z ambasády. Využívám veškerý šarm a za deset minut již uschováváme na ambasádě potřebné dokumenty a 30$/osobu (na letištní poplatek v Limě). Ještě rychle nakoupit jídlo a už jdeme pro lístky do Arequipy (69 sol/osoba) na terminál společnosti Cruz del Sur. Chceme totiž nejdříve do Cusca a trasa spodem přes Arequipu by měla být bezpečnější než přímá trasa. Čas do odjezdu využíváme pro návštěvu China Townu, kde jíme zatím tu nejlepší čínu, co jsme kdy ochutnali.

Autobus do Arequipy je pro nás příjemným překvapením. Za autobusy jezdící po Evropě se musíme stydět. Dostáváme zde večeři, polštářky a deky, a místní si se stewardem hrají bingo. Ráno se probouzíme ještě na jižní panamerické dálnici a při pohledu z okna je vidět, jak je celý jih Peru vyprahlý a města se nacházejí pouze podél vodních toků. Poprvé zde také ochutnáváme kokový čaj.

Jižně od Limy

Do Arequipy dojíždíme přesně na čas a na radu Kolumbijce, kterého potkáváme na nádraží, a který míří také do Cusca, si kupujeme lístky na autobus Ormeňo Royal Class (55 sol/osoba). Autobus je to exklusivní, ale po hodině jízdy mu umírá převodovka a my čekáme 5 hodin na jiný autobus v indiánské vesnici na Altiplanu v nadmořské výšce přibližně 4500 mnm. Na to, že jsme ráno jeli ještě podél pobřeží, je to docela výškový skok. Naštěstí to odnáším pouze já bolením hlavy. Na zastávku si ale nestěžujeme. Jednak nám pobyt zpestřuje pohled na sopky Chachani a El Misti.

sopka El Misti

Asi bychom také jinak neměli možnost podívat se do opravdu zapadlé vesnice na Altiplanu. Je zajímavé, že zde není nic barevné. Všechno je v různých odstínech šedé a nebo okrové barvy. Jediné, co je opravdu pestré, je oblečení dětí. Pravděpodobně ta jednobarevnost krajiny nutí pak lidi nosit opravdu výrazně barevné oblečení. Máme možnost spatřit i výrobu vepřovic z hlíny smíchané s vodou a trávou.

výroba vepřovic na Altiplanu

Také zde celá rodina připravuje hliněné figurky na trh. Na dětech i dospělých je vidět, jak se na nich podepisuje vysoká nadmořská výška a možná také životní poměry. Jejich kůže je starší než by odpovídalo jejich věku. Je to zřejmě dáno nadmořskou výškou, prachem, sluníčkem. Už na autobusovém nádraží v Arequipě nás zaujalo, že dvě ženy, které si kupovali lístek, a kterým jsme tipovali 40 let, nahlásily věk 23 let. Ale největší legrace je zde s dětmi. Narozdíl od měst a turistických center nežebrají, a je s nimi zábava. Aby u nich na 5 hodin zastavil dvoupatrový dálkový autobus, to rozhodně nezažívají každý den a tak mají zpestřené odpoledne.

výroba figurek

Po pětihodinové přestávce přestupujeme do menšího autobusu a pokračujeme přes Puno do Cusca, kam autobus přijíždí v půl čtvrté ráno (!). Nějak se nás ta zdržení už od odletu do Jižní Ameriky drží . Naštěstí jsme dostali v Limě doporučení na ubytování a tak se tam přemisťujeme taxíkem. Přece jen nechceme riskovat noční pochod přes město. Ještě že se v Peru pracuje téměř 24h denně, a tak není problém se takto brzo ráno ubytovat.

Cuco

Ráno snídáme placky s marmeládou od paní domácí a jdeme na obhlídku města, které bylo od 13.století centrem Incké říše. Na konci celé naší cesty po Jížní Americe se s Hankou shodneme, že Cusco je nejhezčí město, které jsme v Jižní Americe navštívili. Střed města je vystavěný na základech původních inckých staveb a v minulosti se ukázalo, že původní stavby Inků jsou daleko odolnější vůči zemětřesením, než stavby novodobé. Navštěvujeme kromě jiného palác Inků, chrám Slunce a chrám panny Slunce. A také samozřejmě centrální náměstí s katedrálou Santo Domingo. Každopádně doporučuji vyjít na některý z kopců na okraji města a pokochat se výhledem shora. Cestou městem se necháváme přemluvit k vyčištění bot jedním z místních klučinů. Zastavujeme ho ale v okamžiku, kdy chce na kožené pohory nalít svůj leštící roztok. Za peníze máme nejen vyčištěné boty, ale i jeho verzi příběhu o vydělávání si na studia. Bylo by zajímavé vědět, kolik z toho příběhu je pravda.

Večer společně s místními sledujeme na velkoplošné obrazovce na náměstí finále jihoamerického poháru ve fotbale. Místní Cusco porazilo argentinský klub River Plate a tak to fanoušci náležitě slaví. My už ale jdeme plánovat zítřejší obhlídku chrámů v okolí města.

Katedrála Santo Domingo v Cuscu

Pokračování příště.

Kam dál?

• Jižní Amerikou z Limy do Ohňové země - část III.
• Jižní Amerikou z Limy do Ohňové země - část I.